pátek 15. srpna 2014

4. Divergence, Rezistence, Aliance


Přemýšlela jsme nad možností založení "známkovacího" nebo hodnotícího prvku v článcích o nedávno dočtených či dokoukaných, ale myslím, že by to nebyo ono, protože vše nemůžu hodnotit stejným způsobem a tyto články mají pouze odlehčit mému srdíčku, které je pořád zasažené tím jak film/kniha skončil/a neskončil/a.
Čas začít vnucovat vám své názory právě začíná! Těště se! *evil laugh*
O knížkách jsem se náhodou dozvěděla ještě když jsem vedla svůj starý dobrý blogísek se spoustou esbéček, u jednoho z nich jsme našla recenzi na Divergenci a mojí maličkosti přišel obsah vcelku zajímavý a hodnocení oné knihy nebylo moc negativní. Tak jsem se loni rozhodla pro knižní Vánoce a Divergenci jsem samozřejmě pod
stromečkem našla (kromě jiných) a kniha mě opravdu nadchnula! A myslím to opravdu a vážně. Jakožto tínejdžr, emočně nestabilní a nevybitý s chutí vzdorovat světu a vzepřít se všemu co je normální jsem se do knížky téměř zamilovala. Jenže to byla teprve první kniha. V první knize jsme sympatizovala s Tris a byla celá zaláskovaná do Tobájase :D Druhá knížka už byla o něco méně úžasná, ale protože první skončila napínavě jak starý gatě, prostě jsem si ji chtě nechtě musela přečíst a z toho co si pamatuju po půl roce (spíš třičtvrtě) od přečtení, mě tolik nezaujala, ale rozhodně nebyla špatná. Ano naschvál vše opisuji jenom vzdáleně, přece nebudu ta krutá bytost která vám v jednom článku předhodí spoilery ze všech třech knih! Na třetí knihu jsm musela čekt do... dubna? ...asi dubna no. Ale kvůli povinné četbě, nechuti po zhlédni filmu a velmi nabitému programu (hlavně sledováním anime, doram a snahou se nezbláznit) jsem se ke knize dostala až začátek prázdnin a nedávno jsme ji dočetla, takže veškeré emoce jsou ve mě neustále zachovány. Na knize mne zarazila první věc a to že kapitoly jsou dělené na očima Tris a očima Čtyřky. Což se mi vůbec nelíbilo a naneštěstí, jak jsem zjistila na konci knihy, tak to taky mělo svůj důvod. V první knize je totiž vše popisováno z pohledu Tris a v druhé, pokud vím tak taky. Tahle změna se mi nelíbila, protože se mi myšlenkové pochody a všechno ostatní k němu vůbec nehodilo, prostě jako když se žena pokouší vymyslet jak by asi tak mohlo fungovat myšlení u můžů. A proč nám to udělali?*spoiler* Protože Tris s jejím velkým úkolem ze sebe vždycky udělat nešťastného obětního beránka, který má vždycky pravdu se nechala zabít, samozřejmě!*konec spoileru* A tak na nás mohly útočit Tobiasovy emoce necelých padesát stran, jupí! Musím říct, že na to jak jsem s oběma na začátku první knihy sympatizovala, na konci třetí nemám ráda nikoho. V první knize jsem zhruba věděla jaká vedlejší postava je která a snažila se k nim vytvořit vztah, ale postupně se jim v knize nepřikládá tádný důraz, teda krom momentů kdy se zabíjí, samořejmě! Celá třetí kniha je vlastně o tom že se dostanou z města a pravda je pro všechny příliš silným šálkem čaje. Tečka. Myslím, že kdybych se rozepisovala víc, sice byste možná pochopili o čem tady píšu ty zdlouhavé odstavce *prostě vo co go*, ale naservírovala bych vám tolik moc spoilerů že kdyby byl co spoiler to kámen, měli byste jich dost na postavení vlastního kontinentu obehnaného zdmi. A s touto informací se s vámi loučím! Mějte se fanfárově~
Dlším příspěvkem v rubrice už snad opravdu bude Hannibal, kterého jsme dosledovala celkem nedávno...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ještě pořád nekoušu ˇwˇ