pátek 5. září 2014

Jsem nákupním maniakem! (čtvrtek 4.9.14)

Z důvodu nedostatku kvalitního čtiva jsem přes prázdniny četla všechno, na co jsem dosáhla. Kupříkladu jsem přečtla od kamarádky půjčenou knihu Noční cirkus, která se nakonec ukázala jako celkem uspokojivé líčení s dějovou linií tak pomalou, že by se dalo říct, že život na Zemi  *lusk* a objevil se! Dále jsem četla knihu, kterou jsem dostala od tety k narozeninám, Japonky nestárnou ani netloustnou (ano celá moje rodina ví o mém zainteresování v Asijských kulturách, především Korei a Japonsku). Po knížce jsem sáhla na dovolené a hned jsem zalitovala, protože ony úžasné ingredience jsem samozřejmě kupovat nemohla a ani nevědla jestli se v česku vůbec dají sehnat, přestože autorka básnila o tom, že na trzích a dokonce i v supermarketech, prostě všude je sehnat můžete (škoda že žije v USA). Protože u nás ve městě nic z toho nakonec, a velmi nečekaně, k sehnání nebylo, byla jsem donucena se poohlídnout v Olomouci, ale z důvodu, že o žádných specializovaných prodejnách se zdravou výživou nevím, jsem se rozhodnula pro možnost kouknu se na e-schop japamanie a budu doufat. V japamanii měli minimum, ale i za to jsem byla vděčná. Nakonec jse si tam koupila zelenou řasu, kterou, jak jsem později zjistila, občas mívají i ve větších supermarketech *co už* , senču a hroznové žvýkací bonbony. Nejdříve jsem si chtěla koupit maču (Matcha), ale protože nemáme cool kvedlačku, míchačku, nebo prostě udělátko potřebné k přípravě mači jsme se rozhodla, že místo ní ochutnám senču (Sencha), která je o něco málo levnější a na přípravu jednodušší. Až po nákupu jsem zjistila, že můj úžasný čaj byl pěstovaný dokonce v Americe... Nenadělám nic. Koupila jsem si ho především proto, že jsem chtěla zjistit jak vůbec chutná, jak se připravuje a td, takže bych jakožto neznalec snad ani nepoznala rozdíl...

Dále jsem se stavila v NeoLuxoru a vyzvedla si objednaný Wreck This Journal, který jsem už dloouho (círka rok) chtěla a nemohla ho nikde sehnat. Navíc díky předobjednávce na internetu jsem měla asi dvacetikorunovou slevu, jupí jupí jé! Sice ho v obchodě prodavačka nemohla dlouho najít, díky čemuž se za mnou utvořila fronta a nezdálo se že by ho tam vůbec mněli, nakonec jej donesla a jí si mohla v klídku oddechnout. Sice jsem zatím nemněla dost sil na ničení, přesto jsem ho už začala pokreslovat. Pokud kdokoliv neví o čem tu básním, zadejte si Wreck This Journal do youtube a myslím, že toho na vás vyskočí až dost :D
Nakonec jsem si byla koupit boty, to ale byla nutnost, protože mám jedny boty vhodné na veřejnost a jedny boty na brigády (přežily v sadech a sokonce i na poli, i když už vapdají téměř nepoužitelně, na brigádu se hodí) a boty na podpadku ve kterých zvládnu jít jednou týdně a pak mi chce upadnout levá noha. Nakonec jsem si, vlasntě maminka mi nakonec koupila zimní boty, které se dají používat i na podzim, čímž zabila dvě ouchy jednou ranou (přesněji podzimní tenisky a zimní kozačky). Moje maličkost je z nich úplně na měko, jenom abyste věděli, protože jsem po nich *kupodivu* znovu nějaký čas toužila *w* Nyní čas se kochat!
Velmi kvalitní fotka focená přes instagram a neupravená...

PS: Překonala jsem se a okomentovala jsem dokonce dva blogy! A hodlám pokračovat ve snažení.

6 komentářů:

  1. Tak to já zjistila, kde sehnat jakékoliv asijské potraviny,krom LIDLa, kde většinou v Asisjkém týdnu mají snad vše, co zrovna potřebuji :D . .
    Sestřenice mi dovezla z Japonska zelený čaj a stále nechci ten sáček otevřít a vyzkoušet ten pravý japonský čaj! Prostě ne :D . . Kdyby mi zachutnal, za měsíc bych už neměla, tak jsme se rozhdola dopít ten, co mám právě rozdělaný a pak se odhodlám k otevření tam toho :'3 . .

    Jéj, dívala jsme se na ten Wreck this journal a .. OMG! CHCI HO! :'DD

    Nom a k botům asi nemusím nic moc psát, jelikož už jsme se vyjádřila an IG :'3

    OdpovědětVymazat
  2. Hmm LIDL jsem zatím nezkoušela, protože se do něj (dokud ještě nemám řidičák) nemám jak dostat. Já se o čaje nikd y moc nezajímala, až do teď. Poslední dobou jsem je začala i víc pít. A chápu, proč ho ještě nechceš rozdělávat, taky bych na to neměla dost sil :D
    Přesně to byla moje první reakce :D A to jsem ho poprvé viděla v Londýně v muzeu umění a neměla na něj peníze :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak rozhodně tam zkus zajet, když budou mít ten Asijský týden! Mají tam opravdu zpoustu věcí! :3
      To já mám vždy dobu, kdy vypiju litr zeleného čaje a pak týden, kdy si ho ani nedám . . Hey, to skoro nikdo :D .. Jsem zvědavá, zda ho vůbec rozdělám :D
      Yéy, to já si budu muset našetřit .. No, spíše vypustit pár věcí a nebo si ho přát k narozeninám/Vánocům :D

      Vymazat
    2. Až zjistím, že mají Asijský týden, tak vyšlu taťku se seznamem :D Já když je venku chladno a v paneláku nám netopí na čajích strašně ujíždím, protože jinak mám pocit, že umrznu :D
      Já měla v plánu si ho přát k vánocům, ale zbylo mi pár korun ze svátku, takže jsem si ho koupila hned :D Co kdyby ho zrušili, nebo vyprodali? :D

      Vymazat
  3. V Leeds vím zatím jen o dvou obchodech s asijskými potravinami, ale mají tam snad všechno. Sehnala jsem jsem tam i korejský citrónový čaj, který jsem dlouho chtěla ochutnat. V jednom obchodním domě je obchod Yellow sunrise, kde prodávají konvičky a šálky a tyhle věci na přípravu čaje a mají tam i vonné tyčinky a další tyhle věci. Je to ale poměrně drahé a tak jsem si odtamtud odnesla jen qi pao (bylo ve slevě za 15 liber).

    Nákupním maniakem nejsi sama. Jsem ani nemrkla a včera mi z peněženky zmizelo 90 liber (což rozhodně není málo). Měla bych asi s nakupováním na nějakou dobu přestat. Ale ono se vždy najde něco, co bych chtě ochutnat, vyzkoušet nebo mít.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to bych taky chtěla, u nás ve městě nic není, štěstí že jezdím do Olomouce.. Ooo~ Je to hrůza, zvlášť když nevydělávám na brigádách skoro nic -.-" To se pak těžko šetří :( Souhlasím, vždycky se něco takového objeví :D

    OdpovědětVymazat

Ještě pořád nekoušu ˇwˇ