pondělí 8. června 2015

8.6.15 - Utrácím více než vydělávám

   Znáte ten pocit, když se cítíte pod psa a nic jiného než nakupování vás nemůže uklidnit? Ne? Tak to já znám až moc dobře...

   Celý minulý týden jsem dopoledne jezdila na kolech po okolí. Nebylo to špatné, ale namáhavé a poslední dny neskutečně vyčerpávající. A navíc pokud nemáte cool kalhoty s vycpávkami, ale máte tvrdé sedlo jako já, garantuji vám že vás bude zadnice bolet ještě několik dní po posledním zahlédnutí kola.
Člověk si řekne, že po velmi pohybově vytíženém týdnu bude mít klidný víend, ale více splést se už asi nemůže. Začněme pátkem, kdy jsem po příjezdu a rychlé sprše běžela do výtvarky kde jsem dělala keramiku (která mě, stejně jako všechno ostatní co jsem tam dělala celý rok, nepřiravila na přijímačky ani o píď). Po příchodu domů okolo šesté hodiny jsme jeli na objížďku babiček a grilovali jsme taťkova chyceného kapra. (Náš velký rybář po roce něco chytil) Kvůli vyčerpání jsem odmítla řídit, takže jsem měla zase půlhodinovou přednášku o tom, že pokud přestanu tak už nikdy nezačnu. Domů jsme přijeli okolo půl deváté.
so much bahno
   V noci na sobotu jsem spala kolo devíti hodin. Jako obvykle jsem totiž šla spát o půlnoci a nedobrovolně vstávala chvíli před devátou. Bratr s otcem totiž odjížděli měnit babičce na domě okna a samozřejmě se nedokážou pohybovat ani trochu potichu a i kdyby pojistili si to tím, že po mně něco chtěli. Po přípravě oběda (na kterém jsem se podílela méně než obvykle, protože jsem dělala prádlo a koupelnu) jsem se ryhle naobědvala a vyrazila na půl druhou směnu. Směna byla nekonečná a navíc díky nějakým Sparťasnkým závodům, či něčemu podobnému byl obchod neustále pod návalem lidí od bahna. Domů jsem se vrátila zcela vyřízená chvíli před desátou. Chtěla jsem jít brzo spát, protože jsem se na nic jiného stejně nezmohla. Ale mamka s bratrem byli na koncertě Kabátů a po návratu nutně potřebovali ventilovat veškeré emoce, které v nich koncert vyvolal.
hledám fttipný obrázky, no
   Bolela mě hlava, tak jsem si zašla pro prášek a usínala s pocitem, že je znova půlnoc a asi se moc nevyspím. Naštěstí jsem v neděli spala až do pozdních dopoledních hodin tj asi do desíti. To mě neuvěřitelně nakopnulo a po obědě (na kterém jsem se vůbec nepodílela kvůli návalu úkolů) jsem vyrazila na směnu, kteoru jsem zvládla lépe. Ani jsem nepřišla domů tolik vyřízená. Akorát jsem se znovu vrátila těsně před desátou, takže jsem si musela pospíšit s úkoly. Šla jsem spát chvíli před půlnocí, což by nebylo tak špatné, kdybych všechno stihnula. Akorát já v podstatě nic nezvládla.
   Každopádně v pondělí jsem to perfektně vychytala, protože jediné zkoušení za celý den jsem jako jediná schytala já a samozřejmě jsem byla zastižena zcela nepřipravená, Nebýt to angličtina tak budu ráda za čtyřku, Místo toho jsem schytala horší dvojku, což sice moc nepotěší když jsem chtěla mít alespoň tři jedničky na vysvědčení (ano jedna z nich měla být z angličtiny) a budu mít nejspíš jenom dvě, teda v případě že mi z tělocviku nedá dvojku...
   Já vím, mám to ale porblémy. Spousta z vás by za moje problémy byla vděčná, ale chápejte, můj život není nijak vyjímečný a já nejsem tvor nijak společenský...
  Mimochodem jaké jsou vaše reakce na třetí sérii Hannibala?
   Pro informaci, dnes jsem se vydala z peěz a to jenom za jídlo! Nic moc jsem si nekoupila, nějaké ovoce, chipsy a čokoládu a yšlo mě to na víc než dvě stě! A to si ještě objednávám jídlo z japamanie... Zdá se, že celou výplatu uvalím jenom za jídlo... T_T

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ještě pořád nekoušu ˇwˇ